Libavá - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

Město Libavá (530 m n. m.) je obnovenou obcí v pohoří Nízkého Jeseníku v severozápadní části Oderských vrchů.

K obnovení obce došlo 1.1.2016 zmenšením VVP Libavá. Město Libavá je obcí s 554 obyvateli a rozlohou 2915,33 ha. K obci patří také místní část Heroltovice.

 

Od nejstarších dob do roku 1850

První písemná zmínka o Městě Libavá se nachází v latinsky psané listině z roku 1301. Město bylo v majetku olomouckéhobiskupství. Z roku 1528 pochází první prokázaná zmínka o faře a kostele, který byl dřevěný s dřevěnou věží stojící vedle kostela. V roce 1581 bylo město osvobozeno od robot. Ze závěru 16. století pocházejí první zmínky o zdejší jednotřídní škole, v níž se učilo na dvě směny. Ta se nacházela vedle fary. Později byla na stejném místě zřízena dvoutřídní škola. Do roku 1629 používalo město znak, vycházející ze znaku svojí biskupské vrchnosti. Listinou z 8. ledna 1629 upravil tento znak kardinál František z Ditrichštejna do současné podoby. Tento kardinál rovněž potvrdil městu právo pečetit červeným voskem. Roku 1662 bylo, z důvodu špatného technického stavu původního dřevěného kostela, rozhodnuto o stavbě nového zděného farního kostela Povýšení svatého Kříže, dokončeného roku 1669. Ten byl až do roku 1914 pod patronací olomouckého arcibiskupa. Roku 1731 zachvátily Libavou dva požáry, které zničily více než 50 domů. Proto byla uprostřed dnešního náměstí postavena 24 metrů vysoká městská věž s hodinami (nazývaná Hodinová) s požárním zvonem z roku 1662. Kdokoliv zpozoroval požár, byl povinen na něj zvonit. Kvůli špatnému technickému stavu však byla roku 1898 zbořena. V blízkosti věže se nacházela (nyní již zasypaná) 27 metrů hluboká studna vytesaná do skály. Roku 1817 kostel vyhořel spolu s farou, školou a sedmi domy v jeho blízkosti. Při tomto požáru shořela i dřevěná věž kostela a propadla se klenba kněžiště, přičemž došlo k usmrcení čtyř měšťanů. Téhož roku byl kostel opraven, byla zahájena stavba nové kamenné věže, do níž dvakrát udeřil blesk, což si vyžádalo další opravu a zhotovení nové střechy. V interiéru kostela byl vybudován bohatě vyřezávaný patrový kůr s mohutnými varhanami a díky tomu byl kostel znám v širokém okolí. Až do roku 1837 se pak táhly stavební práce na kostele. Před 1. lednem 1850 patřilo Město Libavá do Přerovského kraje.

 

Od konce druhé světové války do začátku 21. století

Dne 4. května 1945 bylo opevněné Město Libavá několik hodin těžce ostřelováno Rudou armádou, avšak Wehrmacht a vedoucí činitelé NSDAP se i přes naléhání civilního obyvatelstva odmítali vzdát. Následné těžké boje o město, odehrávající se do 8. května 1945 si vyžádaly 200 mrtvých na obou stranách, značné materiální škody a následně o to horší zacházení vítězů s civilisty. Mnoho Němců bylo zastřeleno, bito a vězněno, ženy byly znásilňovány. Řada Němců raději volila sebevraždu. Po osvobození a obnově Československa přestalo být Město Libavá centrem okresního soudu a přestože zůstalo i nadále formálně centrem soudního okresu, tak soudně nadále podléhalo okresnímu soudu v Olomouci. V čele města byla ustavena místní správní komise, mající za úkol přebírat obecní správu. Do Města Libavá začali přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno a během roku 1946 byl z Města Libavé proveden jeho odsun do Německa, který započal 14. dubna 1946. Z původních obyvatel zůstaly ve městě tři rodiny ze smíšeného manželství a dále deset rodin, z řad odborných pracovníků firmy Hallwachs. Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce. Počátkem roku 1948 mělo Město Libavá 3265 obyvatel. K 1. červenci 1950 byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Před svým zrušením měla obec území o rozloze 2511,62 hektarů, členící se na tři katastrální území: Dřemovice, Město Libavá a Předměstí Libavá. Po zrušení obce následovalo také vysídlení neněmeckých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od roku 1945. Přestože Město Libavá jako sídlo nezanikla, došlo i zde k mnoha demolicím, ve Městě Libavá však devastace probíhala pomaleji a některé stavby jsou alespoň zčásti dochovány. Ve Městě Libavá se zachoval například větrný mlýn. Na území vojenských újezdů je zakázáno soukromé vlastnictví nemovitého majetku, což se projevuje, navzdory snaze Památkového úřadu v Brně, především na stále pokračujícím chátrání budov. Ze zástavby původního Města Libavá zůstala zachována větší část zástavby vlastního Města Libavá, část zástavby Předměstí Libavá a několik domů Dřemovic. Roku 1991 mělo Město Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavá) již jen 83 domů a 361 obyvatel. Ke 20. prosinci 2002 bylo území vojenského újezdu přerozděleno na 5 větších katastrálních území. Pozměněné katastrální území Město Libavá mělo nově rozlohu 81,34 km² a kromě téměř celého původního katastrálního území Město Libavá zahrnovalo celá bývalá katastrální území Dřemovice, Heroltovice, téměř celé bývalé katastrální území Olejovice, většinu Předměstí Libavá, Bělé, Čermné, Smilova a Staré Vody, polovinu k. ú. Mastník, menší část k. ú. Norberčany, Milovany, Podlesí nad Odrou, Údolná, Velká Střelná, Vojnovice, malou část k. ú. Guntramovice, zanedbatelné části k. ú. Nová Ves nad Odrou a Trhavice. Tento zvětšený katastr tak zahrnul existující zástavbu Města Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavá) a Heroltovic a dále bývalé intravilány Bělé a Olejovic, severní polovinu bývalého intravilánu Smilova, západní polovinu bývalého intravilánu Mastníku, jižní okraj bývalého intravilánu Údolné, severní část bývalého intravilánu Staré Vody, severní polovinu bývalého intravilánu Milovan a severní polovinu bývalého intravilánu Čermné.

Obnova samostatnosti

V letech 2001–2002 někteří senátoři rozvířili dění kolem porušování práva obyvatel na samosprávu – od roku 1950 nebylo Město Libavá (od roku 1993 v rozporu s Ústavou ČR) obcí ani součástí žádné obce. Přestože jim v mnohém bylo dáno za pravdu, protiústavní situace, kdy přes tisíc obyvatel nemělo právo volit svoji místní samosprávu, trvala dál.

Obrat přinesl až duben 2011, kdy tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra přišel s plánem optimalizace vojenských újezdů, podle kterého se měl vojenský újezd Libavá do roku 2015 zmenšit asi o 79,15 km², tedy necelou čtvrtinu, zejména o okrajové části, které jsou částečně turisticky zpřístupněné. Kromě úspor armády je cílem také vyčlenit z vojenského újezdu co nejvíce obyvatel. V září 2011 představil ministr obrany plán starostům obcí z okolí vojenského újezdu. Přitom uvedl, že v závislosti na názoru místních obyvatel se odloučená území buď připojí k sousedním obcím, nebo vzniknou nové obce. Na začátku ledna 2012 záměr schválila vláda.

Ve dnech 10. a 11. února 2012 se ve Městě Libavá konala anketa, obdoba místního referenda, s otázku, zda si obyvatelé přejí připojení k sousední obci, nebo vznik samostatné obce. Účast dosáhla 49,86 % a pro vznik samostatné obce, zahrnující i Heroltovice, hlasovalo 97,78 %, zatímco nesouhlas vyslovilo jen 1,67 % zúčastněných.

Nová obec nakonec vznikla k 1. lednu 2016. V souvislosti se zmenšením vojenského újezdu Libavá došlo i k vytvoření nových katastrálních území, přičemž od stávajícího k. ú. Město Libavá byla oddělena nová k. ú. Dřemovice u Města Libavá (rozloha 47,140909 km²), Město Libavá II (rozloha 0,017446 km² a Předměstí u Města Libavá (rozloha 4,934992 km²). K. ú. Město Libavá se tak zmenšilo na 29,153301 km². Z dosavadního k. ú. Rudoltovice bylo nově vyčleněno k. ú. Město Libavá I (rozloha 0,156604 km²). Nová obec zahrnuje k. ú. Město Libavá, Město Libavá I a Město Libavá II. Jak už bylo zmíněno, nová obec zahrnuje též Heroltovice.

Zdroj: Wikipedie